Metabolická acidóza

Metabolická acidóza je závažný stav, při kterém dochází ke snížení pH vnitřního prostředí organismu v důsledku poklesu koncentrace hydrogenuhličitanových iontů (HCO₃⁻) nebo zvýšení tvorby kyselin. Jinými slovy jde o narušení acidobazické rovnováhy, která je klíčová pro správné fungování enzymatických procesů a buněčného metabolismu.

Zdravý lidský organismus udržuje krevní pH v rozmezí 7,35–7,45. Pokud pH klesne pod 7,35, hovoříme o acidóze. Jestliže je tento pokles způsoben metabolickými změnami (například nadměrnou tvorbou kyselin, ztrátou bikarbonátů nebo sníženou schopností ledvin vylučovat kyseliny), jedná se o metabolickou acidózu. Tento stav může být akutní nebo chronický a může mít řadu příčin i důsledků, které vyžadují rychlou diagnostiku a cílenou léčbu.

Mechanismus vzniku

Acidobazická rovnováha je výsledkem souhry mezi dýchacím a metabolickým (zejména ledvinným) systémem. V případě metabolické acidózy selhává schopnost organismu udržet dostatečnou hladinu bikarbonátových iontů, které působí jako pufr proti nadměrnému okyselení. Důsledkem toho se snižuje pH krve a tělo reaguje aktivací kompenzačních mechanismů, zejména zvýšenou ventilací plic (tzv. Kussmaulovo dýchání), která má za cíl snížit hladinu CO₂ a tím částečně vyrovnat kyselé prostředí.

Příčiny metabolické acidózy

Příčin metabolické acidózy je mnoho, lze je však rozdělit do několika základních skupin:

  1. Zvýšená tvorba kyselin
    • Laktátová acidóza: vzniká při nedostatečném okysličení tkání (hypoxie), například při šoku, srdečním selhání, těžké anémii, respiračním selhání nebo těžké fyzické námaze. Dochází ke zvýšené produkci kyseliny mléčné.
    • Ketoacidóza: typická pro neléčený diabetes mellitus (zejména 1. typu), kdy při nedostatku inzulínu dochází k nadměrné produkci ketolátek (acetoacetátu, beta-hydroxybutyrátu).
    • Intoxikace: například při požití metanolu, etylenglykolu, salicylátů nebo paraldehydu.
  2. Ztráta bikarbonátu
    • Průjmy: zejména chronické nebo masivní, vedou ke ztrátám bikarbonátů ze střev.
    • Fistuly v gastrointestinálním traktu, například pankreatické nebo ileální.
    • Renální tubulární acidóza: porucha funkce ledvin, kdy nedochází k dostatečné reabsorpci bikarbonátu nebo vylučování vodíkových iontů.
  3. Snížená exkrece kyselin ledvinami
    • Akutní nebo chronické selhání ledvin: schopnost ledvin vylučovat vodíkové ionty a udržovat acidobazickou rovnováhu je narušena.

Příznaky metabolické acidózy

Klinické projevy závisí na závažnosti a rychlosti rozvoje acidózy. Mezi nejčastější příznaky patří:

  • hluboké, zrychlené dýchání (tzv. Kussmaulovo dýchání)
  • únava, slabost
  • bolesti hlavy
  • zmatenost až poruchy vědomí
  • arytmie
  • nevolnost, zvracení
  • nízký krevní tlak (hypotenze)

V těžkých případech může dojít k rozvoji šoku, bezvědomí a selhání více orgánových systémů. V případě diabetické ketoacidózy může být přítomen charakteristický acetonový zápach z úst.

Diagnostika

Diagnostika metabolické acidózy vychází z laboratorního vyšetření krve a moči. Klíčovým ukazatelem je pH krve, hodnota bikarbonátů (HCO₃⁻), parciální tlak oxidu uhličitého (pCO₂) a tzv. anion gap (aniontová mezera).

Anion gap se vypočítává jako:
AG = Na⁺ – (Cl⁻ + HCO₃⁻)
Normální hodnota se pohybuje mezi 8–12 mmol/l.

Rozlišení acidózy s normálním nebo zvýšeným anion gapem pomáhá určit pravděpodobnou příčinu:

  • zvýšený AG: laktátová acidóza, ketoacidóza, intoxikace
  • normální AG: průjmy, renální tubulární acidóza

Další vyšetření mohou zahrnovat měření hladiny laktátu, ketolátek, renální parametry (kreatinin, močovina), iontogram, vyšetření moči a zjištění intoxikace (např. testy na metanol, etylenglykol).

Léčba metabolické acidózy

Základem léčby je identifikace a odstranění příčiny. Samotné podávání bikarbonátu není vždy vhodné, protože může narušit kompenzační mechanismy nebo zhoršit stav, zejména u laktátové acidózy. Kdy je však jeho podání indikováno, určuje lékař podle závažnosti stavu a konkrétní situace.

Možnosti léčby zahrnují:

  • rehydrataci a inzulínovou terapii při ketoacidóze
  • podání antidot (např. etanol nebo fomepizol) při intoxikaci metanolem
  • dialýzu při těžké acidóze nebo selhání ledvin
  • korekci elektrolytové rovnováhy (např. draslík, sodík)
  • podpůrnou oxygenoterapii a léčbu šoku

Důležitá je také podpora základních životních funkcí, především dýchání a oběhu. V těžkých případech může být nezbytná intenzivní péče v rámci jednotky intenzivní péče (JIP).

Prognóza a prevence

Prognóza závisí na příčině, rychlosti diagnostiky a včasnosti léčby. Například při neléčené diabetické ketoacidóze může být acidóza život ohrožujícím stavem, ale při rychlém zahájení léčby je prognóza velmi dobrá. Naopak chronická metabolická acidóza spojená s onemocněním ledvin vyžaduje dlouhodobé sledování a případně dialyzační léčbu.

Prevenci lze provádět zejména u pacientů s již známým onemocněním – diabetem, ledvinovou nedostatečností nebo jinými chronickými chorobami. Klíčem je pravidelná kontrola laboratorních hodnot, dodržování léčby a včasné rozpoznání příznaků rozvíjející se acidózy.

Závěr

Metabolická acidóza je závažný stav, který narušuje vnitřní rovnováhu organismu. Ačkoli může být způsobena různými příčinami, včasné rozpoznání a léčba jsou klíčem k úspěšnému zvládnutí tohoto onemocnění. Důležitá je mezioborová spolupráce lékařů, laboratorních specialistů a v případě potřeby intenzivistů, aby byla pacientovi poskytnuta odpovídající péče. Edukace pacientů a důsledná prevence u rizikových skupin pak může výrazně snížit výskyt těžkých komplikací spojených s tímto stavem.